Nemoc z nachlazení je akutní virový zánět horních cest dýchacích. Viry se šíří vzduchem při kýchání a kašli nemocného, dlouho zůstávají na povrchu předmětů, jejichž používáním může dojít opět k nákaze.

K nachlazení dochází hlavně ve studených a deštivých obdobích, jelikož v takovém počasí se lidé více shlukují v uzavřených prostorech. Děti do 15 let mohou prodělat až 8 atak nachlazení ročně, dospělí bývají nemocní 2-3x za rok.

Častější výskyt nemoci z nachlazení u dětí je způsoben nezralou imunitou, návštěvou kolektivu (MŠ), nedostatečnými hygienickými opatřeními v předškolním věku (používání kapesníku, hygiena rukou), další příčinou opakované nemocnosti může být zvětšená nosní mandle, chudokrevnost či alergie. 

Nejčastější příznaky nemoci z nachlazení

• ucpaný nos pro otok sliznice a tvorbu hlenu
• kýchání
• sekrece z nosu
• bolavý a odřený nos
• kašel (většinou suchý, dráždivý)
• hrubý hlas
• pocit celkové slabosti
• zvýšená teplota až horečka
• bolest hlavy

Výše uvedené příznaky jsou nejhorší první 2-3 dny onemocnění, příznaky mizí asi za 7 dní od začátku potíží. Kašel může u dětí přetrvávat až 3 týdny po zmírnění či zmizení ostatních příznaků. Žlutozelená barva rýmy je v určité fázi průběhu nachlazení zcela normální a nevyžaduje antibiotickou léčbu (ani místními antibiotiky v kapkách). 

Prevence nachlazení

• otužování, saunování
• dostatečný přívod vitamínu C a D
• přechodná izolace dítěte mimo kolektiv (pokud je to možné - např. pokud je matka doma s mladším sourozencem doma)
• nekuřáctví (virovými infekcemi trpí častěji děti, jejichž rodiče kouří)

Léčba

Léčba nemoci z nachlazení je symptomatická, tj. pouze zmírňujeme nepříjemné příznaky, většinu nemocných dětí zvládnou rodiče léčit doma pomocí léků dostupných bez lékařského předpisu, nachlazení zvláště u školních dětí nevyžaduje návštěvu lékaře:

Léky snižující teplotu - paracetamol, ibuprofen - v dávkách dle hmotnosti dítěte (tyto léky není třeba podávat při teplotě do 38 st.C). Dávkování léků na teplotu viz zde. 

Úleva od ucpaného nosu 

• vyplachování nosu fyziologickými roztoky (tzv. "mořská voda"). Na trhu je velké množství preparátů, při výběru přihlížíme k věku dítěte. U dětí nad 6 měsíců věku můžeme použít u "ucpaného" nosu tzv. hypertonické roztoky. Izotonické roztoky lze používat dlouhodobě - k hygieně nosní sliznice na doléčení či dlouhodobě preventivně. U starších dětí (cca od 6 let) k účinné hygieně nosní sliznice slouží proplach nosní dutiny pomocí konvičky se slanou vodou (konvička Rhino Horn - návod na použití viz zde). Důslednou léčbou těmito roztoky můžeme do určité míry předcházet komplikacím, jako jsou záněty středouší či záněty vedlejších nosních dutin. O hygieně nosní sliznice získáte více informací i zde.
• kapky nebo spreje do nosu obsahující dekongescenční složku - odstraňují zduření nosní sliznice  (př. Nasivin, Olynth) - jejich podávání by nemělo být delší než 5-7 dní pro riziko návyku. Při výběru léku je opět nutné řídit se věkem dítěte. 
• odsávání sekretu z nosu (odsávání je i ochranou před vznikem zánětu středního ucha či zánětu dutin). Volný nos je důležitý zejména u kojenců, neboť ti dýchají hlavně nosem a ucpaný nos může u nich vést až k dušení. Pokud dítě neumí smrkat, je důležité odsávat nos dítěte - pro tyto účely je výborná odsávačka hlenů na vysavač (umožní rychlé, bezpečné a účinné odsátí nosu). Je k dostání v lékárně (př. Baby Vac, Nosátko). 
• praktický postup při ucpaném nosu: po aplikaci "mořské vody" je nezbytné šetrné vysmrkání u větších dětí nebo odsátí hlenů u kojenců a batolat odsávačkou napojenou na domácí vysavač. Do takto vyčištěného nosu pak aplikujeme tzv. "dekongesciva" (Nasivin, Olynth), která vedou k rychlému odeznění otoku nosní sliznice.    
• neexistují přesvědčivé údaje k doporučení užívání místních antibiotik (Pamycon, Tobrex) do nosu. Jak již bylo uvedeno výše, hustší žlutozelená rýma je obvykle projevem přirozeného vývoje onemocnění. 

Vlhčit vzduch, větrat, zvýšená poloha na spaní u kojenců

Dostatečný příjem tekutin

Léky na kašel - podávání léků na kašel u běžného nachlazení není většinou nutné, ani provedené studie neprokázaly pozitivní význam těchto léků při nachlazení. Kašel je totiž způsoben zatékáním sekretu z nosu do nosohltanu, proto je základem léčby zejména správná hygiena nosu. V poslední době se celosvětově objevují doporučení omezit užívání léků tlumících kašel (antitusik) u dětí. Naopak se snažíme docílit vlhkého (odkašlávacího) kašle dostatečným přívodem tekutin, vlhčením vzduchu, event. podáváním léků podporujících odkašlání (nedoporučuje se podávat tyto léky na noc). Příznivě může působit med či některé rostlinné preparáty (tzv. fytofarmaka). Více o léčbě kašle včetně přehledu léků na kašel naleznete zde. U kojenců a batolat někdy využíváme sedativního účinku antihistaminik 1. generace, např na noc pro zklidnění kašle (Fenistil kapky - celkovou denní dávku 2 kapky na kg hmotnosti a den rozdělíme do 3 dílčích dávek). 

Na bolest v krku lze užít od 4-5 let pastilky (např. Junior angin - je i v sirupové formě pro děti od 1 roku věku, Tantum verde, Strepsils, Orofar, Isla...)  a/nebo zábaly na krk. 

Rekonvalescence je zcela zásadní po proběhlé infekci, bohužel zvláště u dětí předškolního věku, které navštěvují kolektivní zařízení, není možné dostatečně dlouhou dobu potřebné rekonvalescence dodržet. To bohužel vede k recidivujícím (opakovaným) potížím, které budí dojem, že dítě je nemocné vlastně pořád. Tato situace následně vede ke hledání "všeléku" na řešení potíží. 

Rodiče někdy žádají antibiotika, zvlášť jsou-li vysoké teploty a příznaky trvají déle jak 5 dní. Jak již bylo zmíněno v úvodu, nachlazení je v naprosté většině případů virového původu, bakterie se na začátku onemocnění nepodílejí (mohou ale způsobit následné komplikace). Antibiotika při léčbě virové, nekomplikované infekce nejen nepomohou, ale mohou poškodit imunitu dítěte a vést k vzestupu bakteriální rezistence k antibiotikům (tzn., že bakterie přestanou být citlivé na dané antibiotikum, takže se antibiotikum stane neúčinným v případě skutečné bakteriální infekce). Výborným pomocníkem k odlišení bakteriální a virové infekce je vyšetření CRP z kapky krve, které používáme i v naší ordinaci. 

Kdy vyhledat lékaře

• teplota naměřená v konečníku vyšší než 38,5 stupně u kojence mladšího 3 měsíců
• příznaky nachlazení trvající déle než 7 dní
• vykašlávání hustých hlenů, případně s příměsí krve
• ostrá bolest na hrudi, pocit dušnosti, zvýšená dechová námaha
• nemožnost polykání pro bolest v krku
• výtok z ucha
• změna chování, mimořádná únava